Velikost komůrek mezistěn z vosku včelího ...
Každý včelař zná dvě velikosti komůrek plástu, komůrky dělníc i komůrky trubčí. Předpokládá, že velikost komůrek všeobecně komerčně dostupných mezistěn z vosku odpovidaji přirozené velikosti buněk evropských včel. Tak ale nemusí být. Od asi sto let dělány jsou experimenty s velikostí buňky. Někteří autoři uvádějí, že přírodní plasty včelí, před sto lety sídlili téměř o jednu třetinu více buněk na jednotku plochy plásta (Erickson 1990r; Osterlund 2000R). Umělé zvětšení komůrek dělníci a tedy i včely, byly odůvodněné úvahamy z důvodů ekonomických.
Měření velikosti komůrek ...
Tradičně, velikost komůrky je vyjádřena jako počet buněk na jednotku plochy. Nanáší se do plasta včelího šablon o rozloze jednoho čtverečního decimetrů i počítáme buňky (viz tabulka). Výsledek násobime dvěma, vzhledem k tomu, že počet buněk podávaných su pro obě strany plásta včelího. Pro praktikující jednodušší je měření 10 buněk v jedné řadě, s pomocí obyčejného pravítka.
Výsledek dělíme razy 10. Vzhledem k tomu, velikost komůrky je variabilní v přírodních plástech, jako i v mezistěnach. Měření musí být provedeno v několika místech i vytáhnout průměr.
Tabulka 1: Konverze čísel počtu buněk od jejich průměru
Počet buněk na dm2 (pro Baudoux 1934) // průměr komůrek (mm) (na obou stranách)
650 / 5,96
700 / 5,75
750 / 5,56
800 / 5,38
850 / 5,21
900 / 5,06
950 / 4,93
1000 / 4,80
1050 / 4,70
Velikost buňky ovlivňuje velikost včel ...
Velikost včely z jedné strany je to zděděná vlastnost, držící se v určeném rozsahu. Na druhé straně závisí na prostředí, například od určité velikosti komůrky. Průměr komůrek postavené v přírodních plástach určují z jedné strany předpoklady dědičné a z druhé velikost včel dělnic. Včela i komůrka, navzájem takže mají vzájemný vliv na sebe.
Přírodní velikost komůrek včel evropských ...
Pokud chceme získat důvěryhodné údaje o skutečné velikosti komůrek dělnic třeba sáhnout do literatury z doby před širokému rozšíření mezistěn. V roce 1770 Thomas Wildman v anglii popsal plaster z 60-66 komůrkami na stopě (305mm) 1 stopa = 30,48 centimetrů ekvivalentní průměru komůrek 4,62-5,08 mm. Ostatní autoři podávají velikost 4,7-5,4 mm. Nejpřesnější v současné době dostupné daně pocházejí od Thomase Cowan (1890), který změřil velké množství přírodních plastov včielích především z Anglie, ale iz Francie iz USA. Cowan zjistil, že průměr komůrek včelích pohybuje se v rozmezí 4,72-5,36 mm.
Variabilita velikosti komůrek včel ...
S přírodní konstrukcí včelího plásta musíme věnovat pozornost relativně velkým výkyvům ve velikosti buněk. Nejmenší (4,7-4,9 mm) nacházejí se v centru hnízda. Zde v pozdním létě a na podzim su vychované včely zimové, a na jař první včely v novým sezóně. Mírně větší komůrky (4,9-5,2 mm) leží kolem středu hnízda. Ty jsou zaplodnené pozdním jarem i létem, kdy hnízdo roste. Největší komůrky budou oplodněny jen výjimečně při maximálním zvětšení hnízda, jsou určeny především do skladování medu. V důsledku toho v rodinách bez rušení včely zimě jsou velmi malé což umožňuje tvoření kompaktní zimní klubko. Naproti tomu, je možné na jaře zachovat stejný počet dělnic na nižším povrchu plasta včielího, co v takovém těžkém období usnadňuje termoregulaci. Pouze v létě, v průběhu v rodině jsou vedle sebe větší i malé včely.
Umělé rozšiřovaný...
Popsáno výše přirozeně uspořádání komůrek různé velikosti v hnízdě, profilovali se po mnoho tisíc let. Protože v současné době mnozí z nás mají opět větší úctu k moudrosti přírody, zdá se být absurdní myslet podávat v celém hnízdě jednotné komůrky jejichž velikost je větší, než jsou přirozené. Před sto lety, nebylo samozřejmě žádných takových zábran. V letech 1890-1925 téměř všichni evropští výrobci mezistěn přešli na rozšířené velikosti komůrek. Do dnešního dne, na 1 dm2 mezistěny nacházelo se 920 komůrek. Nyní k dispozici mezistěny mají 750-800 komůrek, což je ekvivalentní průměru 5,4 až 5,5 mm. Včely byly nuceny do odchovu plodu v komůrkách ještě větších od největších komůrek na med z původních, divokých rodin. Jeden z příznivců zvětšování komůrek byl prof. Ursamar Baudoux z Belgie.
Velké považovány za lepší ...
Baudoux provedl teoretické výpočty, jestliže bude větší medový váček u větších včelách, tak i více nektaru může sbírat taka včela během jednoho letu. Kromě toho tvrdil, že je větší délka jazyka při zvětšených včelách. Podle jeho výpočtů zvýšila se o 0,5 mm při ztrátě padesáti buněk na dm2 •
Baudoux velmi zveřejnoval o svých zkušenostech. Opakovaně prokázal, že včely ve skutečnosti budou větší v případě, že jsou vychované ve zvětšených buňkách. Na rozdíl od toho, v praxi zvýšení výkonu těchto včel nebylo jednoznačně prokázáno. Bylo pozorováno jen v několika rodinách zvýšení produktivity do 10 procent. Ale v konečném důsledku výhody větších včel byly pro všechny tak zřejmé, že nikdo nevyžadoval důkazy. Do roku 1913 společnost Rietschel prodala 2.500 form do výroby mezistěn o průměru komůrek 5,6mm. A po roce 1930, jen výjimečně mohli jsme setkat mezistěny o průměru komůrek 5,3mm. O něco později, řešení přišlo do Severní Ameriky. Udrželo se dlouhou dobu tradičním velikost pět komůrek na palec (komůrek průměru 5,08 mm). Root v roce 1891 napsal, že větší buňky pravděpodobně nebude mít žádné trvalé následky. Tento postoj přetrvával do 50 let. Avšak rozšíření komůrek bylo i tam přesazeny.
Vliv na dědictví ...
Baudoux popsal roje, které pocházely z rodin o 700 komůrkách / dm2 plasta a v slaměných košách stavěli přírodně plasty s 736 komůrkami / dm2 • Umělé zvětšení přímo ovlivnilo výstavbu přírodních plastů. Baudoux viděl v tím přímé potvrzení teorie Lamareka. Pravděpodobně tato změna měla vliv na genetickej úrovni. Rodiny, které nejlépe přetrvávaly na uměle rozšířených plástach byli chováni. V tomto případě došlo do výběru o takové faktory v oblasti životního prostředí, kterými byly uměle větší komůrky. Příkladem takového výběru je také projekt Barry Sergeant z Jižní Afriky. Více než 10 let bez aplikace mezistěn podařilo se velmi malé A. m. scutellata, která staví komůrky o premiere 4,6-4,9 mm, vychovat chovnou linii, která staví komůrky o velikosti 5,2 mm (Gustafsson 2001). Lehzen v roce 1880 popsal rodiny osazené v slaměných koších v oblasti vřesů Lüneburger Heine, velikost komůrek dělnic byla 4,9 - 5,1 mm. Podzim 2002, Rainer Holstein zkoumal u Georg Klindworth velké množství rodin včelích osazených v slaměných košách. Ve všech rodinách našel komůrky o premiere 5,2-5,4 mm. Ačkoli byli oni potomci rodin udržovaných přirozeným způsobem, jejich komůrky byly větší o 0,3 mm od komůrek z plastov primárních. Vliv na to mohlo mít przekrzyżowanie trubců z rodin kde včely byly vybrány ve směru velikosti. Klindworth tvrdí, že včely vřesové vznikly v posledních 20 letech. V současné době chováni v slaměných košách v Lüneburger Heine rodiny byly geneticky změněny pod vlivem okolí včel Buckfast i včel krajinky. Dnes rodiny ze slaměných košů mají velmi slabou tendenci do rojení, což z nich dělá velmi málo užitečné do tradiční hospodyně vřesovej.
I přes prevalenci zvětšení na úrovni genetické i v Evropě nacházejí se pojediné rodiny s přírodními plásty, které nebyly tím ovlivněny. Je zajímavé, že většina z těchto rodin, z různých důvodů přes dlouhou dobu udržovali se bez dozoru včelaře.
... co je větší je opravdu lepší?
Koně zimnokrvisté jsou schopny táhnout těžší břemena než jejich menší předchůdci. To dává větší smysl na jejich chov. Nicméně, v přirozeném prostředí kůň zimnokrvistý bez péče, nepochybně rychle zahyne. I když člověk udržuje i chova včely, jsou to daleko divoká zvířata, hledající jídlo v přirozeném prostředí. Proto by ste se měli zeptat sami sebe, zda dává smysl zvětšit včely pokud budou mít pak větší medové vačky i déle jazýčky? Včelaři který v posledních letech vedly zkušenosti v chovu menších včel, uvádějí jen o něco menší její produktyvitu v porovnání do větších včel. A pokud došlo do nějakého rozdílu to hlavně ve prospěch menších včel.
Dee i Ed Lusby v Arizoně jsou tvrdohlaví ekologičný včelaři. Léky bez ohledu na druh z pravidla nejsou používány .Toto rozhodnutí téměř dvakrát dovedlo jejich farmy do bankrotu. Zpočátku 1000-ulova farma po roce 1986 byla snížena do 400 rodin z původu nemoci Varroa. Po tím rodiny byly přeložení na mezistěny z komůrkami průměru 5,08 mm, počet rodin se opět zvýšil, rychle dosahuje 900 rodin. Po roce 1993 počet rodin klesl opět na 140 (jaro 1998) z důvodu pasožita Varroa warroa destructor. Ale pak velikost farmy opět dosáhla stejnou bývalou úroveň, a ztráty jsou nyní vzácné. Zatím dosud léky nebyly nikdy použity. Podle Dee a Ed Lusby přelomu dluží pomocí jediné metody. V roce 1997, začali rodiny přesídlovat na mezistěny o velikosti 4,8-4,9 mm komůrek.
Rychle byli následovníci ...
Dennis Murello z Wyoming patří do prvních včelařů kteří zkopíroval způsob Lusby'ich. Jeho testující rodiny naposledy byly léčeny proti roztočem Varroa na podzim 1999. V roce 2000 přešel na mezistěny 4,9 mm. Nicméně, v roce 2001 byly včely těžce zamořeny Varroa Destructor, přírodní opady roztoče dosáhly sto denně. Pouze čtyři rodiny přezimovaly ale na jaře roku 2002 byly velmi slabé. Proto není divu, že Dennis měl velké pochybnosti o způsobu Lusby'ich. Ale rodiny které přežily navzdory špatné snáškové podmínky rozvíjeli se téměř explodujíc. V létě a na podzim 2002 roku přírodní opad roztoče byl jen jeden týden. Po škodách způsobené kleštikom nebylo ani stopy.
Podobně se dařilo Roger White chovateli matek včelích z Kypru. Na jaře roku 2001 přešel na mezistěny 4,9.mm. V létě roku 2001 bylo stále poškození typické pro Varroa, ale na podzim poškození zmizelo. V roce 2002, rodiny se chovali úplně normálně, i po celou dobu byly zdravé. Středomořské podnebí na Kypru (trvající téměř po celý rok odchov plodu) "normální" rodiny musí být ošetřeny proti Varroa každých šest měsíců.
Zatímco u Barry'ego Birkeya z Illinois v roce 2002 přesídlení podařilo se ve dvou rodinách, které z neznámých důvodů nepřežili zimu. Jiné rodiny byly přesídleny na jaře 2001 roku. Na podzim roku 2000, poslední raz byly léčeny proti Varroa. Ani v roce 2001 ani v roce 2002, nebyly tam žádné známky škody způsobené Varroa destruktor.
Proces stabilizacyjny ...
Dosavadní zkušenosti ukazují, že je možné získat rodiny odolné proti Varroa destruktor presídlujúc včely na mezistěny 4,9mm. Nicméně, ne s každou rodinou se to podařilo. Některé z nich byly velmi těžce zamořené kleštikom. A proto, kromě velikosti komůrek, musí to být ovlivněno ještě dalšími faktory. Z druhé strany aby byla dosažena odolnost proti Varroa destruktor nebude vyžadováno žádný "exotické" plemeno včel. Zdá se, že malá velikost komůrek, zvyšuje přirozenou odolnost včel proti roztočům. Jsou také mezi místní populací včel rodiny, které přežily roky bez léčby proti roztočům. Zkušenosti Dennis Murrell jsou dokonalým příkladem procesu stabilizaci. V prvním roce, některé rodiny přesídlené na menší velikost komůrky byly velmi těžce zamořené kleštikom. Pouze polovina z rodin přežila. Nicméně ty rodiny, které přežily v následujícím roce vytvořili velmi omezenou populaci roztočů, přestože byly velmi silné.
Příčiny nejsou dosud známy ...
V obou studiích kousky plástů s malými komůrkami (4,9mm) vloženo do normálních plastov (5,4mm). Každá z rodin testujících žijících na normálních plastach měla k dispozici jen několik set komůrek menší velikosti. Byly to tedy izolované, vytažené v celku (z rodin menších včel) kousky plastov, pozorovány pouze krátkou dobu. Nebyl pozorován tedy celý průběh vývoje plodu v delším časovém období. Zatím není známo, jaké faktory ve stabilní rodině s malými komůrkami i s malými včelami skutečně mohou vést k zachování populace roztočů V. destructor pod hladinou škodlivosti. Zdá se však, jasně že umožňuje to zvýšená vitalita včel.
Také roztočových nákaza menší u menších včel ...
Roztoč (Acarapis woodii), který je vnitřní parazit včel objevil se v roce 1921. Je on považován za příčinu epidemie, která po roce 1911 zuřila v Anglii. Zde bylo v té době velká část populace včel v Evropě uměle zvětšená. Acarapis woodii pravděpodobně pochází z jedné z variant blízkých příbuzných vnějších roztoč včelích A. Vaganov, A. a A. dorsalis externus. Zatímco neškodlivé roztoče včelí jsou na těle včely, A. woodii může proniknout do průdušnice a způsobit velké škody. Větší průřez průduchů zvětšených včel umožňuje právě takový vývoj parazita. U Lusby 'v Arizoně zmenšil velikost komůrek včelích na 5,08 mm což dostatečně osiahlo odolnost včel na nákazu roztoča- (Acarapis woodii).
Velikost včel a jejich životaschopnost ...
V literatuře o včelařství devatenáctého století najdeme jen málo informací o nemocech včel. Většina oddílů nepřátelských škůdců včel omezeny jsou na motýlice voskové i tak podobně. Některé nemoci -mor včelího plodu- ačkoli byly znány, zdá se, že měly za následek mnohem menší ztráty než ve dvacátém století. Zprávy o katastrofických účinkach zarážení protékají až od první poloviny dvacátého století. Bylo to může kvůli chybějícímu pozorování v úľach nerozbieralných? Existuje mnoho důkazů, že včely v Evropě před rokem 1900 byly mnohem vitálnější než je tomu dnes.
Vývoj a výkonnost rodiny včelí ...
Všichni včelaři, kteří dosud přešli na menší komůrky (4,9mm), hlásí o neznámé rychlosti, při níž se rozvíjejí jejich rodiny. Je to pravděpodobně z větší kompaktnosti (stažení) v hnízdě, což výrazně usnadňuje termoregulaci, v tomto kritickém období, která je na jaře. Ramka Zander s komůrkami o velikosti 5,55 mm má kolem 6000 komůrek.
Při průměre komůrky 4,9 má rámka Zander kolem 7700 komůrek. Plod ze čtyř plástov o velkých komůrkách najde se na třech plástach o malých komůrkách. Kromě toho menší včely mohou lépe přezimovat, protože tvoří více kompaktní svazek v zimě.
Rychlejší vývoj pozitivně ovlivňuje výkon sběru medu. Vyšší výnosy lze očekávat zejména v počiatkový snášce. S letní snáškou výkon je pravděpodobně méně rôznorodný, protože v tomto čase i větší včely dohnaly vývoj.
Dříve uvedené účinky se objevují pouze tehdy, když rodina bez obtíží vybuduje mezistěny o menším průměru i matka včelí je zaplodní. Z tohoto důvodu, nejvíce potřební je dlouhodobé přechodné období, které je obvykle doprovázeno přísným výběrem rodin.
Od nějakého času i v Evropě objevily se v prodeji mezistěny o průměre komůrek 4,9mm. Také místní včelaři začali experimentovat s přesídlením rodin. Bohužel bez efektu. Erik Osterlud ze Švédska byl prvním evropský včelař kteří začal řešit tento problém. Popisuje své zkušenosti:
"V létě 2000 roce 70 ze svých sto rodin dal jsem do testování mezistěny s průměrem komůrek 4,9mm. Každému z nich dal jsem polmedníky s 12 rámečky mezistěn. Jedna rodina vystavila mezistěny překvapivě doskonale, dalších pět dobře dále 10 uspokojivě, 10 rodin nebyli schopny vybudovat mezistěny. Včely vybudovali různorodý plasty, které jsem musel přetopit. I ostatní 44 rodin nevyhovělo. Museli být přesídlené s pomocí mezistěn o velikosti komůrek (5,1 mm). "
Užitečnost rodin ...
Matka včel bez problému zaplodnila plásty včelí, a dokonce i o menší komůrky. To odráží skutečnost, že rodiny žijící v divočině mohou stavět komůrky pro skladování medu o 0,3-0,5 mm větší než v plodové části. Předpokládá se, že nejlepší výsledky lze dosáhnout s rodinami, které z určitých důvodů (včelaření v košách či v úlach ze slámy, ekologické včelařství), mnoho generací byly udržovány na plástach včelích bez používání mezistěn.
Technické poradenství bio - včelařem ...
Pokud chceme, že by včely vystavili mezistěny o menších komůrkách, musíme si položit následující kontrolní otázku jedno či více rodina potřebuje v daném okamžiku velkých komůrek pro uložení medu nebo menších do zvětšení hnízda? V této souvislosti, postupujte následovně: • * v době sklizně snášky včely žijící na přírodních plástech chtějí stavět velké komůrky, takže neměli bychom im dávat mezistěny s malými komůrkami při výrazné znážke nebo při krmení. • * slabé rodiny budou budovat malé komůrky, protože chtějí rozšířit hnízdo; • * přírodní i umělé (smetence) roje jsou vhodné k výstavbě mezistěn s menšími komůrkami. • *mezistěny měli by viset uprostřed hnízda nebo mezi plasty plodu; •; * můžeme také dát maximálně dva rámečky s mezistěnami • * dostupnost rámečku práci zmírňuje tendenci přestavění mezistěn na komůrky trubčí.
Dva kroky ...
Nejlepší výsledky dosáhnete s umělými rojami, že nejprve je osídlite na mezistěnach o velikosti komůrek 5,1 mm. S takovou střední velikostí komůrek poradí si téměř všechny rodiny. Aby nebylo chyb označíme na horní liště rámečku "M" (medium - střední: 5,1 mm), '' S "(smáli - malá: 4,9 mm). Pokud v rodině je dostatečný počet dělnic stavebního chumáče, které byly vylíhlé ze středních komůrek, po pěti týdnech můžeme podat mezistěny o průměru komůrek 4,9mm. Maximálně 2 rámečky najednou. Musí být umístěny přímo na obvodu hnízda, a ještě výhodněji uprostřed hnízda mezi rámečkami s plodem. Plásty o průměru komůrek 5,15 mm budú později přesunuty na obvod hnízda, i tam mohou být ponechány jako zřídka zaplodnené krycí plásty.
Medník ...
V přírodních přirozených plástrach komůrky do skladování medu jsou větší. Proto do medníku můžeme doporučit mezistěny o průměru 5,4 mm. Zejména proto, že stavba mezistěn z menšími komůrkami v medníku je velmi těžká.
Literatura
Baudoux U. (1933 i 1934), The influence of celí size. Bee World, 1/33 i 1/34. Pokud chcete najít také pod: http://www.beesource.com/pov/lusby/index.htm
Cowan T. (1890), The Honey Bee; It 'naturae History, Anatomy and Physiology, p. 181 Erickson EH, Lusby DA, Hoffman GD, Lusby EW (1990), On the size of cells. Bee Culture, 2/90 i 3/90. Pokud chcete najít také pod: http://www.beesource.com/pov/lusby/index.htm
Gustafsson P. O. (2001), Visiting Barry Sergeant. Pokud chcete najít také pod: http://www.algonet.se/-beeman/za/za-1.htm
Lehzen G. H. (1880), Die Hauptstucke aus Betriebsweise der Luneburger Bienenzucht; 1. Auflage
Message D. and Goncalves L. S. (1995), Effect of the Size of Worker Brood Celi s of Africanized Honey Bees on Infestation and of the Ectoparasitic Mite Varroa jacobsoni Oud., Apidologie 26, 381-386
Osterlund E. (2000), En cellsam historia. Bitidningen, 9/2000
Root A. I. (1891), ABC and XYZ of Beekeeping, p. 172-178. Pokud chcete najít také pod: http://www.beesource.com/pov/lusby/index.htm
Taylor M. (2002), Varroa destructor not thwarted by smaller sized cells. New Zealand Beekeeper 10/2002
Wildman T. (1770), A Treatise on the Management of Bees, p. 22
THOMAS KOBER
(nar. 1967) profesionální včelař (150 rodin) v Irschenberg (Německo, Bavorsko). Udržuje rodinnou včelařskou farmu, vydává, mezi ostatními. ve včelařském časopise "ADIZ". (více - viz www.imkereikober.de).